Článek z různých úhlů diskutuje metody měření tržního podílu operačních systémů. Dále se soustředí mimo jiné na stereotypní proklamace o jednoprocentním globálním podílu Linuxu. Celý článek hovoří pouze o podílu desktopového Linuxu mezi desktopovými operačními systémy.
Tuesday, 10. April 2012 | Autor František Bártík | 27 | známka 1.38
bártík, linux, mac os x, windows
Globální tržní podíl
Metodika průzkumu tržního podílu není komplikovaná. Nástroje webové analytiky (např. Piwik, Google Analytics) třídí přístupy v závislosti na operačním systému, kterou extrahuje například z hlaviček. Společnosti nabízející v této sféře své služby kumulují data z mnoha webů, nasbírané údaje zprůměrují a výsledek interpretují jako „tržní podíl operačních systémů“. Wikipedie za nejrelevantnější výzkumy považuje tyto:
jiný než Windows
Linux
poměr Mac OS X ku Linuxu [:1]
Clicky Web Analytics
2,9 %
3,5
Net Market Share
0,7 %
14,0 %
20,0
6,3 %
Na první pohled jsou patrné evidentní nesrovnalosti. Penetrace Linuxu nabývá minima 0,7 % u StatCounteru a čtyřnásobného maxima 2,9 % u Chitiky. I pro Mac OS X se závěry nepřijatelně rozchází. Proporce Linuxu vůči Mac OS X kolísají o několik set procent. Celkově lze zpochybnit samotnou důvěryhodnost metodiky měření, jak bude ještě ukázáno.
Následující informace se zakládají na heslu Internet v Číně na anglické Wikipedii a únorovém veřejném výstupu NetMonitoru, který zkoumá českou internetovou populaci.
Třeba v rozhodném vzorku StatsCounteru připadá Čínské lidové republice přibližně stejná váha jako Maďarsku. Asijský obr má cca pět set milionů uživatelů internetu, což se rovná počtu všech obyvatel Evropské unie. Naopak ve statistice jsou silně nadužívána data o uživatelích ze Spojených států amerických. Vysvětlení disproporcí je prosté. Ačkoli se tvůrci statistik holedbají mamutím rozsahem měření, ve skutečnosti však o reprezentativnosti vzorku nemůže být ani řeč. Vzorky jsou totiž sestaveny hlavně z anglofonních stránek.
Zvyklosti Číňanů vykazují množství jedinečných specifik. V systému posílání zpráv QQ, který zůstává zbytku světa téměř neznámý, komunikuje 710 milionů aktivních účtů. Pro dokreslení: na celém Facebooku se nachází srovnatelných přibližně 750 milionů aktivních účtů. Na Facebook a Twitter rovnou zapomeňte, protože v Číně frčí síť QZone (540 milionů aktivních účtů) a mikroblogovací služba Weibo (310 milionů aktivních účtů). Vyhledávačům dominuje Baidu. Světová jednička Google hraje druhou ligu se společnostmi jako Alibaba a Soho. Rovněž Wikipedia v Číně neuspěla, protože Říši středu ovládly encyklopedie Hudong (5,4 milionů článků) a Baidu Baike (3,5 milionů článků).
Výsledky jsou zkresleny dvěma způsoby:
Vzorek je geograficky nevyváženě strukturovaný.
Měření nehodnotí průměrného uživatele. Monitorování čínské internetové populace skrze anglofonní stránky podceňuje preference běžných uživatelů a přeceňuje preference atypických uživatelů (např. západní turista s vlastním notebookem).
Různé důvody nasvědčují, že tržní podíl Linuxu v regionech jako Čína překračuje tržní podíl v západních regionech. Mnozí komentátoři proto polemizují se zažitou frází o jednoprocentním podílu Linuxu a někteří skutečné globální číslo u Linuxu odhadují dokonce mezi deseti a patnácti procenty. Tvůrci populárních statistik však lpí na zprofanované metodice, nediskutují její přesnost a neaplikují opravné korekce. Mýtus jednoho procenta funguje jako sebeutvrzující proroctví, protože média se staví ke spekulacím o vysokém globální podílu Linuxu skepticky a nevěřícně. Orientace statistik na USA a obecně anglicky mluvící země ústí ve značný pesimismus u Linuxu.
Situace v České republice
Net Market Share: Praha je Mekkou Linuxu!
S absurditami se však nesetkáme jen u exotických končin, nýbrž i při hodnocení České republiky. Povězme si nyní více o domněnkách Net Market Sharu. V Praze prý Linux reprezentuje celých 16 % trhu s operačními systémy. Situaci v České republice však nelze paušalizovat. Třeba v Jihočeském kraji a Moravskoslezském kraji se podíl Linuxu drží prý okolo jednoho procenta. Celkově vychází republikový průměr přibližně na osm procent, což představuje zhruba sedminásobek oproti kulturně a geograficky spřízněnému Slovensku.
Návštěvnost zahraničních webů
Čas trávený Čechy na zahraničních webech podle NetMonitoru:
žádný nebo téměř žádný
Z tabulky vyplývá, že majoritní uživatel nenavštěvuje jakékoli zahraniční weby a tím spíše nenavštěvuje zahraniční weby v angličtině. Navíc dle průzkumů většina Čechů neovládá angličtinu, což sráží motivaci k návštěvě stránek v angličtině.
Znalost angličtiny v EU, zdroj: Eurobarometr
Pro úplnost poznamenejme, že se v anketě blíže definuje „zahraniční server“ jen jako „čas strávený na zahraničních serverech v cizích jazycích vyjma slovenštiny“. Jak klasifikovat servery (např. YouTube) s převládajícím cizojazyčným obsahem? Jak klasifikovat příhraniční weby (např. web Bayern-Parku) s českou lokalizací? Zahraniční weby nejsou děleny v závislosti na jazyku.
Relevantní výsledky
Relevantní české statistiky pocházejí pouze od lokálních subjektů měřících tuzemský internet. Jejich výstupy vyznívají pro Linux příznivě. Například podle Top Listu Linux dlouhodobě expanduje, přičemž loni zaznamenal stoprocentní nárůst. Aktuální tržní podíl Linuxu v České republice by se měl pohybovat okolo 3,3 procentního bodu.
Různé deviace
Výsledky zatěžují systematická chybová rezidua.
Mezi příznivci různých operačních systémů se různé oblibě těší funkce anonymního surfování. Při určitých kombinacích prohlížeče s operačním systém se nezobrazuje informace o operačním systému.
Internet procházejí různé stroje, které například pořizují databázi kontaktů pro rozesílání spamu, manipulují internetová hlasování nebo realizují podvody s PPC reklamou. Tyto automaty se skrývají za běžný provoz. Analytické společnosti nejsou schopny rozlišit „falešný“ robotický provoz od „správného“ lidského provozu.
Mezi klientem a webovou stránkou může poskytovatel internetu provádět optimalizace, které znemožňují přesná měření. Například místo předání požadavku je vrácena stránka z cachovacího serveru, a tudíž cílový server neví o všech svých čtenářích. Některé firewally mohou ořezávat HTTP hlavičky, což znemožňuje rozpoznání operačního systému.
I běžný aplikační software může autonomně surfovat na internetu. Tento bod se týká třeba bezpečnostního softwaru od AVG surfujícího jako uživatel Microsoft Windows s Internet Explorerem.
Portfolio sledovaných portálů musí být tematicky vyvážené, aby byl sledován průměr internetové populace.
Různé sociodemografické skupiny preferují odlišné operační systémy i webové stránky.
Nedostatky jednotlivých operačních systémů vytvářejí poptávku po specifických stránkách. Například weby nabízející aplikace ke stažení budou atraktivní především pro uživatele, kteří závisí na archaické distribuci softwaru prostřednictvím binárních instalátorů. Uživatelé Linuxu pochopitelně upřednostní modernější způsob distribuce softwaru prostřednictvím repozitářů.
Oscilace dle Clicky Web Analytics
Pravidelné výkyvy zahladí až dlouhodobá statistika.
Chování uživatelů silně závisí na datu. Ilustrační graf dokazuje týdenní periodicitu a předvádí abnormality v době Vánoc.
Mnozí nepravidelní uživatelé si rádi otestují nové verze. Publikační cyklus nejmasovějších distribucí vychyluje statistiku.
I při teoretickém vyloučení rušivých vlivů není výpovědní hodnota statistiky valná. Z pozice obchodníka není zřejmé, co statistika vlastně měří.
Jak se projevují počítače, na kterých je instalováno vícero systémů v dualbootu?
Jak by se projevily při započítání počítačů, které neslouží k přístupu na internet?
Jak se projevují domácnosti s dvěma počítači?
Jak se projevuje, když jeden počítač patří mnoha uživatelům?
Tržní podíl a uživatelský podíl
Přesně řečeno rozebíraná webová metrika odhaduje spíše „uživatelský podíl“ (usage share), který nesouhlasí s „tržním podílem“ (market share). Uživatelský podíl odpovídá na otázku: Kolik je uživatelů? Tržní podíl odpovídá na otázku: Jaký obrat generují uživatelé?
Uveďme názorný příklad. Nainstaluji-li si Linux sám, pak nedošlo k uskutečnění žádného obchodu. Stal jsem se uživatelem Linuxu, a proto ovlivňuji „uživatelský podíl“. Přitom jsem se neúčastnil na žádném trhu, takže neovlivňuji „tržní podíl“. Ponechme stranou přesné definice, které se beztak autor od autora odlišují. Oba koncepty se rozcházejí kupříkladu v následujících situacích.
Zákazník si koupí sestavu s Windows, protože touž sestavu s Linuxem prostě nesežene. Následně kupující nechtě původní operační systém přeinstaluje počítač na kýžený operační systém. Z optiky „trhu“ se stále jedná o jeden kus prodaný s Windows.
Počítače prodané bez operačního systému by statistika „tržního podílu“ neměla brát v úvahu. Analogicky by byly opomenuty i pirátské instalace Windows.
Uživatelský podíl závisí na životnosti softwaru. Například vlastníci OEM licencí musí při vyřazení počítače odepsat licenci a zakoupit novou OEM licenci.
Vyhodnocení „uživatelského“ a „tržního“ podílu se může dramaticky odlišovat. Například analytická společnost IDC, kterou rád cituje Microsoft, sleduje útraty za software při prodeji serverů. Zprávy IDC tvrdí, že Linux má tržní podíl na serverech 16,9 % . Pochopitelně hodnota ignoruje instalace Debianu, CentOSu a dalších komunitních distribucí, na serverech velkých společností jako Google, dodatečně doinstalované operační systémy, na osobní počítače využívané jako servery atd., které tvoří desítky procent v „uživatelském“ podílu.
V České republice linuxoví spotřebitelé zpravidla nekupují operační systém a navazující služby. Předpokládám, že „tržní podíl“ Linuxu výrazně zaostává za jeho „uživatelským podílem“.
Velikost trhu v České republice
Principiálně rozeznáváme dvě cesty k získání operačního systému.
Prodávají se celé komplety, které sestávají z nainstalovaného operačního systému a hardwaru. Tato jednoduchá cesta se vyplatí především méně kvalifikovaným uživatelům, kteří si přímo nevybírají operační systém.
Spotřebitel zakoupí hardware a posléze si svépomocí nainstaluje vlastní operační systém. Tuto cestu volí dostatečně kvalifikovaní a angažovaní uživatelé, kteří si přímo vybírají operační systém.
Řečeno s nadsázkou, vymezují se dva izolované trhy s operačními systémy. Windows a Mac OS X soutěží na obou trzích. V mainstreamových obchodech se prakticky nenabízí sestavy s předinstalovaným Linuxem, takže Linux soutěží jen na jednom omezeném trhu. Pro posouzení růstového potenciálu Linuxu je nutné stanovit zastoupení kvalifikovaných uživatelů, kteří vědí o existenci různých operačních systémů a dokážou se aktivně rozhodnout. Příslušnými kompetencemi se zabývají následující dvě tabulky.
IT znalosti dle NetMonitoru:
Škálování je hrubé a nezahrnuje úroveň pod základními znalostmi. Pro respondenty s omezenou počítačovou gramotností chybí adekvátní zařazení. Podrobné objasnění kategorií není uvedeno, takže respondenti deklarovali úroveň svého vzdělání ryze subjektivně.
O úrovni kvalifikace vypovídají i uživatelem provozované aktivity.
Uživatelské aktivity dle NetMonitoru:
Starám se sám o bezpečnost počítače
Měním sám hardware
Starám se o počítač druhým lidem mimo naši domácnost
Naprogramuji jednoduchý program
Nic z uvedeného
Alternativní statistiky
Ankety
Tazatelé mohou klást respondentům různé otázky ve věci Linuxu. Šetření může mít formu internetové ankety. Například server abclinuxu.cz.
Údaje o stahovanosti
Distributoři a provozovatelé repozitářů uvolňují statistiky stahovanosti, které by měly korespondovat s počtem uživatelů.
Popularita
Místo tržního podílu se můžeme zabývat „popularitou“. Do indexu popularity může zakomponovat hledanost klíčových slov týkajících se Linuxu, počet webů obsahujících tato klíčová slova, návštěvnost tematických serverů o Linuxu, množství vydávaných monografií a nejrůznější další faktory. Společnost Tiobe takto postupuje při sestavování Tiobe indexu popularity programovacích jazyků.
Poznatky stran rozšířenosti konkrétních distribucí novináři často čerpají ze zobrazených údajů o návštěvnosti serveru distrowatch.com.
Příspěvky
Jen dvě poznámky:
1. bylo by dobré přesněji definovat, co Linux v tomto článku znamená. Patří do něj i mobilní systémy založené na Linuxu? Pokud ne, tak by asi nebylo dobré tvrdit, že Linux má podle Toplistu v ČR 3,3 %, protože to číslo obsahuje i Android, a začalo výrazně růst až v momentě, kdy začal boom chytrých telefonů s Androidem.
2. Vůbec bych si nebyl jistý tvrzením, že ve státech jako Čína je penetrace Linuxu vyšší než na Západě. Má zkušenost je přesně opačná. V rozvojových státech mají sice menší příjmy a tedy i méně peněz na nákup licencí a nabízí se tak úvaha, že popularita Linuxu, který je zdarma, tam bude vyšší, realita je ale taková, že je tam mnohem vyšší míra pirátství a lidi si ten komerční software prostě ukradnou, než by zkusili open-source alternativu. To potvrzuje třeba i StatCounter, kde je podíl Linux v Číně pod rozlišovací hranicí.
Např. v Číně nemá vláda ani žádnou strategii podpory Linuxu. Red Flag Linux byla jen jedna velká bublina a chiméra. Výjimku v rozvojových zemích tvoří jen cílené vládní programy jako např. OLPC ve školství v Uruquayi. Takové snahy jdou potom vidět i v těch statistikách. Podle StatCounteru má Linux podíl v Uruquayi 5 %, což je jedno z nejvyšších čísel na světě. To samé platí o Kubě (8 %), ale to jsou výjimky, které člověk spočítá na prstech jedné ruky. Obecně je penetrace Linuxu v rozvojových zemích menší než v těch vyspělých, takže jejich plné započítání by nejenže podílu Linuxu nepomohlo, ale spíš by mu uškodilo.
Celkově to měření podílu OS/prohlížečů/. beru jako takové hraní s čísly a nechápu ty, kteří to berou jako indikátor úspěchu. Pokud by Linux rostl, tak to ti, kteří jsou na tom zainteresovaní, poznají z jiných, důležitějších čísel (prodej předplatného, prodej produktů kolem Linuxu, zvýšení poptávky po produktu ze strany linuxových uživatelů, aktivita na fórech, počet nahlášených chyb, počet přispěvatelů. ).
Jiří Eischmann : Článek se má, ve schodě s perexem, zabývat desktopem. Domníval jsem se, že http://toplist.cz/global.html zahrnuje do Linuxu jen desktopový Linux. V popisu metodiky měření http://toplist.cz/metodika.html nejsou kategorie vysvětleny.
StatCounter podle velikosti vzorku zjevně nesleduje čínské stránky (myslím ČLR, ne Taiwan) a tudíž jeho tvrzení o čínských poměrech mají minimální váhu. Osobně si myslím, že obyvatelé ČLR mají více důvodů nepoužívat Windows (např. Číňané jsou více patrioti než třeba Češi a upřednostňují tuzemské výrobky). Bohužel neumím čínsky, takže nejsem schopen číst relevantní weby a v článku jsem vycházel z nedůvěryhodných anglicky psaných zdrojů.
Kvůli tomu, že Toplist nemá zveřejněnou metodiku, to nemůžeme vědět na 100%, ale doteď Linux rostl roky jen o desetiny procent nebo stagnoval a během roku a půl vyskočí o 200 %? Není za tím žádný fundament. Navíc ten růst začal přesně době, kdy začaly mobily s Androidem. Když si dá člověk dohromady 1 a 1, tak mu vyjde, že v tom růstu má prsty Android. Můžeme se podívat i blíže na ty statistiky. Podíl Linuxu je vysoko nad průměrem (50 %) v sekci Zpravodajství. Tam má zdaleka nejvíc návštěv Meteoservis — počasí pro váš mobil (mobilní aplikace pro Windows Mobile a ANDROID).
Myslíš, že množství linuxových uživatelů z Číny chodící na čínské weby a na zahraniční bude výrazně jiný (relativně, vztaženo k celku)? Já si naopak myslím, že uživatelé Linuxu jsou spíše pokročilí uživatelé počítače a ti spíše tíhnou k tomu používat a navštěvovat zahraniční služby. Jinak Číňani jsou asi takoví patrioti, že si nechávají brát ledviny, aby si mohli koupit iPhone nebo iPad 🙂
re Jiří Eischmann : Měním názor. Kategorie Linux asi obsahuje Andoid, ačkoli by mohl být i v Neznámý. Je otázkou, o kolik by se změnily výsledky očištěním dat od Androidu.
Před cca. dvěma lety se z mého pohledu udály tři zásadní události:
* Nástup malých netbooků do deseti tisíc.
* Nástup Androidu.
* Uvolnění Windows 7 a omezení počtu sestav s Windows XP.
K Číně : Ano; domnívám se, že se to bude lišit. Na anglické weby budou chodit především prozápadně smýšlející Číňané (asi hlavně ze zvláštních ekonomických zón na východě). O korelaci s IT pokročilostí pochybuji. Je otázkou, zda na západním webu je vůbec pro běžného Číňana dostatek atraktivního obsahu.
Případ s prodejem ledviny je extrémní a ojedinělý. Podobně je v Evropě ojedinělé chování Behringa Breivika. Číňané jsou velmi hrdí na svou kultura a technické úspěchy (zdroj : např. Scott D, Selligman : Čínská obchodní etiketa — průvodce protokolem, společenským chováním a kulturou v Číně).
Co sa tyka domacej zabavy, tam sa tabletom nepochybne darit bude, ale na normalnu robotu klasicke PC s poriadnym monitorom klavesnicou a bednou bude este dlho najlepsie.
A kym budem ochotny zverit nejake data cloudom pretecie este vela vody. Ale zase som sukromnik, takze si mozem robit ako chcem. Tam kde bude diktovat firma, tam sa treba prisposobit. Urcite ale budu mat desktopove OS pred sebou este velmi dlhu buducnost.
Souhlasím. Desktop vznikl s Microsoftem, desktop umře s Microsoftem.
Přemýšlel jsem hodně dlouho (i na základě těchto různých analýz) proč je desktop doména MS a přišel jsem na to, že nic jako obecný Desktop, na který si člověk nainstaluje OS dle potřeby, vůbec neexistuje. Dneska, kdy tato platforma končí, je to už i vidět. Desktop je čistě MS výrobek a je zcela přirozené, že na něm dominuje MS.
A články podobné jako tyto mi, nezlobte se na mě, přijdou jako zbytečná voda na mlýn těm (i třeba ve státní správě), kteří říkají, že linux je nepoužitelný.
Co takhle statistiky o zastoupení linuxu na serverech, routerech, pracovních stanicích (to není desktop), mobilech, tabletech, apod.? Proč se píše, a proč to zní jako prohra, o jednoprocentním linuxu na desktopu?
Tomáš Crhonek : Nadpis zdůrazňující jedno procento jsem nevymyslel já (autor článku). V samotném článku jedno procento téměř není zmiňováno. :
* zmiňuji globální statistiky, kdy výsledky se pohybují od 0,7% do 2,9% (střed je nad jedním procentem)
* ukazuji, že podle jedné z této statistiky je podíl linuxu v ČR 9% s 16% maximem v Praze
* zmiňuji, že někteří odhadují globální podíl na mezi 10 a 15%
* uvádím podíl 3,3% podle toplistu
Na Vaši otázku : Proč se píše, a proč to zní jako prohra, o jednoprocentním linuxu na desktopu? konstatuji, že článek o jednoprocentním podílu nepíše.
Vzhledem k nabídce hardwaru s Linuxem (resp. certifikovaného pro Linux) bych i jednoprocentní podíl Linuxu hodnotil jako úspěch. Je zjevné, že poptávka (tržní podíl Linuxu) překonává nabídku. Nejde o selhání Linuxu, ale selhal trh (resp. regulátoři trhu). Překážky v růstu jsou na straně nabídky. Při dostatečné nabídce by podíl Linuxu na desktopu mohl růst třeba jako Android.
Tím si nejsem tak úplně jist, znám hodně lidí co na PC nedělají vlastně vůbec nic, kromě toho Vámi uvedeného a tablet z nějakého důvodu prostě nechtějí. I když mám soukromou teorii, že se jedná zase o důsledek hospodských keců. Prostě typické Linux je na nic. Vista je na nic a Škoda je best. Někdo těm lidem řekl, že tablety jsou k ničemu.
V ČR asi převáží hospodské řeči a tablety se nemusí vůbec uchytit, pokud se nezmění ty řeči. Celosvětově převáží reklama, která ty tablety lidem vnutí pod zástěrkou toho, že kdo nemá tablet, není in. Je to stejné jako s mobilama, spoustě lidí se na dotykovém telefonu pracuje mnohem hůře než na klasickém, přesto mají dotykový, protože kdo nemá dotykáč není cool.
V zahraničí jsem si dokonce všiml něčeho podobného u televizí. 3D televize jsou úděsná blbost, na tu věc se prakticky nedá pohodlně dívat. Musíte sedět rovně a přímo proti obrazovce, jinak z toho bolí hlava a obraz vypadá jak na Tesle z roku 1948. Přesto si docela dost lidí takovou blbost kupuje.