Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
KDO MŮŽE ŽÁDAT O PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
Oprávněnou osobou, která může požádat o příspěvek na bydlení je vlastník, nájemce nebo podnájemce bytu. Pokud je vlastníkem bytu manžel/manželka, může o dávku příspěvek na bydlení požádat také druhý z manželů, a to na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela. Za nájemce nebo podnájemce bytu se považují osoby, které jsou v nájemní smlouvě uvedeni jako nájemci či podnájemci. Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více oprávněných osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to na základě dohody těchto osob.
Za vlastníka bytu se považuje také osoba, která byt užívá na základě služebnosti celého bytu (tzv. věcné břemeno užívání).
Pro rok 2022 může vzniknout nárok na příspěvek na bydlení rovněž vlastníku, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci.
Bytem se rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.
PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
Aby vznikl nárok na příspěvek na bydlení, musí být současně splněny následující podmínky:
uhrazené náklady na bydlení v rozhodném období přesahují částku součinu rozhodného příjmu všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35,
součin rozhodného příjmu všech společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení určená zákonem.
Obecně jde o vzorec:
Příjem × 0,30 (nebo v Praze 0,35) náklady na bydlení = nárok na příspěvek na bydlení nevzniká
Příjem × 0,30 (nebo v Praze 0,35) náklady na bydlení = nárok na příspěvek na bydlení vzniká
OSOBY SPOLEČNĚ POSUZOVANÉ
Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, které společně byt užívají, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Okruh společně posuzovaných osoby vymezuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
PŘÍJEM
Za příjem se pro nárok na dávky státní sociální podpory, tj. i příspěvku na bydlení, zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z nájmu a dále dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti včetně obdobných příjmů z ciziny, přijaté výživné, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě atd. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy.
Za příjem se nepovažuje příjem ze závislé činnosti (zaměstnání na základě uzavřené pracovní smlouvy, dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr) u nezaopatřených dětí.
NÁKLADY NA BYDLENÍ
Náklady na bydlení tvoří:
a) U bytů užívaných na základě nájemní či podnájemní smlouvy nájemné
b) U družstevních bytů, bytů vlastníků či bytů užívaných na základě služebnosti srovnatelné náklady
Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1.ledna 2022 do 31. prosince 2022 za kalendářní měsíc částku:
Počet osob v rodině
Mezi další náklady na bydlení řadíme náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centrální poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva.
Náklady na pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:
Počet společně posuzovaných osob
Náklady na bydlení musí být rozepsány na jednotlivé položky stejně jako náklady za plnění poskytované s užíváním bytu. Náklady hrazené zálohově musí být v pravidelném – zpravidla dvanáctiměsíčním zúčtovacím období zúčtovány.
Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, na které se nárok na dávku prokazuje.
Do nákladů na bydlení se započítávají náklady:
uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo osobami společně posuzovanými, pokud v bytě, na který žádají, v rozhodném období žily,
ve výši 80 % normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná nebo společně posuzované osoby v rozhodném období v bytě nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytě a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení. V takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.
Mezi náklady na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny (doplatek na nákladech na bydlení), a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. V případě, že žadateli nebo společně posuzované osobě byly v období kalendářního čtvrtletí náklady na bydlení vráceny (přeplatek na nákladech na bydlení), snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.
NORMATIVNÍ NÁKLADY NA BYDLENÍ
Normativní náklady na bydlení stanoví nařízení Vlády ČR, které je uveřejňováno ve Sbírce zákonů ČR. Nařízením vlády se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení.
- Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich bydlících.
- Výše částek normativních nákladů na bydlení podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 pro
a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní či podnájemní smlouvy: