Česká republika je vnitrozemským státem, který se nachází uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy a zaujímá území historických zemí Čech, Moravy a části Slezska. Státní hranice tvoří sousedství s Polskem (761,8 km), Německem (810,3 km), Rakouskem (466,3 km) a Slovenskem (251,8 km).
Z fyzicko-geografického hlediska leží Česká republika na rozhraní dvou horských soustav Českého masivu a Západních Karpat. Územím České republiky prochází hlavní evropské rozvodí oddělující povodí Severního, Baltského a Černého moře.
Historie
Nejstarším historicky doloženým etnikem, obývajícím Českou kotlinu od počátku 4. století př. Kr., byly keltské kmeny Bójů, podle nichž území dostalo název Boiohaemum (Domov Bójů), latinsky Bohemia. Na přelomu letopočtu byli Keltové vytlačeni germánskými kmeny. Od 6. století území osidlovaly slovanské kmeny, které vytvořily v 7. století kmenový svaz proti avarské expanzi (tzv. Sámova říše). Po roce 820 vznikl na území dnešní republiky první doložený státní útvar, Velkomoravská říše, s níž je spojena christianizace oblasti. Po jejím zániku počátkem 10. století nastal přesun jádra vytváření státnosti do Čech.
Konečné sjednocení státu se podařilo roku 995 rodu Přemyslovců. Od středověku se hranice hlavních historických zemí (Čechy a Morava) zásadně neměnily, ostatní území byla součástí Českého státu vždy jen dočasně.
Od roku 1526 byly země Koruny české součástí habsburské monarchie. Vždy si však chtěly uchovat svoji nezávislost.
Po rozpadu monarchie došlo roku 1918 ke spojení historických českých zemí s částmi Uherského království (Slovenskem a Podkarpatskou Rusí) a k vytvoření Československa jako jednoho z následnických států Rakouska-Uherska.
V roce 1938 zabavilo sousední Německo část území republiky (Sudety) ve svůj prospěch. Od března roku 1939 pak byl zbytek českých zemí okupován Německem přímo (Protektorát Čechy a Morava), zatímco na Slovensku byl vyhlášen samostatný stát.
V roce 1945 došlo k obnovení Československa (bez Podkarpatské Rusi) a zároveň k odsunu třímilionové německé menšiny. Po únorovém převratu roku 1948 se vlády ujala komunistická strana a zavedla v zemi totalitní režim. V šedesátých letech došlo k částečnému uvolnění, které však bylo v srpnu 1968 zastaveno vojenskou intervencí ze strany SSSR a dalších zemí Varšavské smlouvy.
Pád komunistického režimu v listopadu roku 1989 umožnil obnovení pluralitní demokracie. V následujících letech došlo k odsunu sovětských okupačních jednotek (1990-91) a k mnohým reformám uvnitř státu. Na počátku devadesátých let obě federativní republiky ve vzájemném dialogu dospěly k dohodě o rozdělení společného státu na dva samostatné státy. Česká republika vznikla rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) 1. ledna 1993.
Česká republika vstoupila do NATO (1999) a 1. května 2004 se stala platným členem Evropské unie.
Architektura
Svou polohou v srdci Evropy byly české země v průběhu dějin konfrontovány s různými kulturními vlivy a stavebními styly. Protože naše země byla jen málo postižena jak poslední válkou, tak i asanací moderny, bylo zachováno bohaté kulturní dědictví. V České republice je celkem 12 chráněných památkových rezervací uznaných mezinárodní organizací UNESCO: Praha — historické centrum, Český Krumlov — historické centrum, Telč — historické centrum, Žďár nad Sázavou — poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, Kutná Hora — historické centrum, Lednice — Lednicko-Valtický areál, Holašovice — vesnická rezervace, Kroměříž — zahrady a zámek, Litomyšl — zámek a zámecký areál, Olomouc — Sloup Nejsvětější Trojice, Brno — Vila Tugendhat, Třebíč — židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.
Přírodní bohatství
Přírodní bohatství je v České republice chráněno ve mnoha chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervacích. Na území ČR byly vyhlášeny čtyři národní parky (Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko) s nejpřísnějším režimem ochrany.
Na území České republiky se nachází četné studené i teplé prameny minerálních vod, které se využívají k léčebným a ozdravným procedurám v lázeňských oblastech a mnohé prameny jsou určeny k produkci pitných minerálních a stolních vod.
Průmysl
Česká republika má průmysl s dlouholetou tradicí. Skladba průmyslové výroby se vyvíjí směrem ke struktuře typické pro malé vyspělé tržní ekonomiky. V posledních letech se zvýšil podíl potravinářského průmyslu a poklesl podíl strojírenství, které je však nadále nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím ČR. Ze spotřebního průmyslu jsou nejrozvinutější tradiční průmyslová odvětví textilní a oděvní, výroba obuvi, porcelánu, keramiky a bižuterie.
Zemědělství
V potravinářství je nejvýznamnější produkce mouky, cukru, masa a piva. V České republice je zavedena dlouholetá tradice v chovu sladkovodních ryb, s tím souvisí i rozvinuté rybníkářství. Významnou exportní plodinou je chmel.